O reklamách, kterým není radno vždy věřit, o mulčování, které textilie nahradí, o půdě, kterou je třeba chránit a o trvalkách, které žádnou textilii nepotřebují
Naši milí klienti, přátelé, čtenáři, dnes si tu chceme trošku vypsat srdéčka. Vyskytl se nám tu takový nešvar, na který stále narážíme, se kterým bojujeme, stále dokola vysvětlujeme a většinu z vás jsme snad i přesvědčily, že i v zahradách jsou slepé uličky, které si můžete ušetřit. Mulčovací textilie, netkaná textilie či školkařská textilie – to je oč tu běží!
V projektech našeho atelieru na textilii nenarazíte. Vyhýbáme se jejímu použití správnými postupy založení vegetačních prvků, kombinací trvalek a dřevin, správným výsadbovým sponem i volbou jiných mulčovacích materiálů. Takový postup volí velká většina odborníků, ať už zahradních architektů, tak zahradníků a realizátorů. My všichni si klademe za cíl pěstovat a budovat funkčně, neplýtvat materiálem ani lidskou prací.
Přes to všechno však v ulicích, parcích, předzahrádkách i zahradách na "hadr" neustále narážíme a hlava nám to prostě nebere! Leze zpod kačírku, cáry prorůstají plevelem a výsadby viditelně chřadnou.
Proč se textilie stále používá, když víme, že je něco špatně? Může za to z části neznalost, někdy také urputnost a především rozsáhlá mediální masáž. Reklamy na textilie na nás vyskakují z hobby časopisů o zahradách, v televizních pořadech je moderátoři doporučují do záhonů okrasných i užitkových a v hobbymarketech je výběr téměř nekonečný.
Protože má každá mince dvě strany a informace jsou silná zbraň, pojďme si teď vysvětlit, co textilie jsou, k čemu se hodí a kdy bychom se jim měli radějí vyhnout velikým obloukem.
Nevhodné použití textilií v zahradách souvisí s myšlenkou bezúdržbovosti. Textilie je v záhonech použita s cílem zabránit růstu plevelů a minimalizovat potřebnou údržbu. Proč je taková zkratka špatně? Co se v půdě pod textilií děje? Půda je dokonalý živý organismus. Vzniká stovky, tisíce let zvětráváním matečné horniny na substrát. Ten je osídlován prvními organismy, rostlinami i živočichy, kteří substrát obohacují o humus. Housenky, žížaly a další mnohonohé breberky takto vznikající půdu promíchávají, kypří, tunelují a pracně budují strukturu půdy. Díky ní může do půdy zasakovat srážková voda, s ní se sem splavují živiny a také zde probíhá výměna plynů. Všechny rostlinné zbytky, jako jsou plody, listy, stonky i kořeny, destruenti zbaští a přemění na humus. Díky žížalám se dostává hlouběji do půdy kde napomáhá zadržovat vodu, zlepšuje strukturu půdy a poskytuje výživu rostlinám. Koloběh se uzavírá.
Když ale povrch půdy překryjeme textilií a navrch vrstvou mulče, hodíme do miliony let fungujícího systému vidle. Vrstva mulče se začne rozkládat a humus postupně ucpe drobné póry textilie. Půda nemá dostatečný přísun vzduchu, omezený je i příjem srážek nebo zálivky. Do půdy se nedostávají rostlinné zbytky, ze kterých se tvoří humus. V půdě se rozvíjí anaerobní organismy a přirozené půdní organismy umírají. Už nemá kdo kypřit a stavět tunýlky a cestičky, půda se postupně zhutňuje.
A v téhle mrtvé hmotě chceme, aby se rostlinám dařilo... Keře, stromy i trvalky se z počátku snaží vší silou bránit. Místo aby se rozvíjel stabilní kořenový systém, rostliny šíří kořeny jen po povrchu. Když mají trošku štěstí, probojují se nad textilii a tady mohou čerpat humus, vodu i vzduch. Tuto strategii ale razí i plevel. Jeho semena se šíří po povrchu a když se uchytí ve vrstvě mulče, vyklíčí a zakoření právě zde. Protože tady mají ideální prostředí, rostou, sílí, šíří se a utlačují už tak chřadnoucí rostliny doslova zaškrcené v textilii. Takže všechno špatně!
Netkané textilie, tkané textilie, mulčovací textilie, geotextilie či agrotextilie jsou vyráběné různými technologiemi, ale společný mají materiál – Polypropylen (PP) a Polyethylen (PE). Životnost výrobci uvádějí v řádu desítek let, ale pod vlivem UV záření se životnost výrazně zkracuje a tkaniny se trhají a rozpadají na mikroplasty mnohem dříve. Ty se pak ukládají v půdě, vodě a skrze plodiny také trávícím traktu zvířat.
Novinkou je používání PLA bioplastů. Ani ty však nejsou všespásné. I bioplasty obsahují stopy potenciálně rizikových aditiv a plniv, které mohou kontaminovat půdu a vodu. I pro výrobu bioplastů je potřeba surovina – ropa či rostlinná složka, která při biologickém rozpadu zaniká společně s energií, která byla vložena do jejich výroby. Většina biorozložitelných plastů se nerozloží za běžných podmínek (v záhonu), ale "zvládnou" je pouze průmyslové kompostárny. Pro více informací o této problematice vám doporučujeme přečíst pěkně zpracovaný článek To se přece rozloží… nebo ne? Fakta a mýty o bioplastech.
Opodstatněné je použití textilií v zelinářství pro krátkodobé, sezónní kultury, např. při pěstování jahod. Na textilie se nevrství mulč a na stanovišti zůstávají pouze krátkodobě. Bílá netkaná textilie chrání plodiny před mrazíky nebo proti škůdcům. S tkanými textiliemi se často setkáme ve školkách, kde u rostlin v květináčích brání prorůstání kořenů do volné půdy. Samostatnou kapitolou je použití různých textilií ve stavebnictví.
Co dělat, abychom textilii vůbec nepotřebovali? Vše začíná poctivým odplevelením plochy. Ať už zvolíte cestu chemickou (herbicidy) nebo mechanickou (pletí), tak je to práce na několik týdnů. Sázet musíme dostatečné množství rostlin ve správném sponu. Každá rostlina se jinak rozrůstá a vyžaduje jiné podmínky, takže přesný počet kusů na m2 se liší u každého druhu. Jen tak docílíme zapojení porostu během dvou až tří let a pak už nemá plevel žádnou šanci. Po výsadbě je třeba plochu zamulčovat. Ať už zvolíme mulč organický (kůru, štěpku, listovku nebo částečně vyzrálý kompost) nebo minerální (kačírek, drcené kamenivo, břidlicovou drť apod.), mocnost musí být dostatečná (u trvalek 5 cm, u dřevin 8 až 10 cm). Ne že plochu jen tak pocukrujete! Poté je potřeba plochu vyplet, když se do záhonu dostane nevítaný vetřelec. Obyvkle stačí 3x až 4x za sezónu.
Pokud se bez textilie přece jen neobejdete, zkuste vybírat z těch, které jsou na bází přírodních materiálů a během pár let se v půdě rozloží. Na výběr máte z kokosových či jutových rohoží a v posledních letech se začaly vyrábět i textilie z ovčí vlny.
Doufáme, že jsme vás moc nevyděsily a naopak vás namotivovaly vyzkoušet si tuhle mulčovací teorii v praxi. Pokud si přece jen nebudete vědět rady s výběrem mulče nebo sestavením vhodného sortimentu pro vaše záhony, jsme tu jako vždy pro vás.
O nečekané úrodě, o kouzlu sobotních rán, o receptech, které musíte vyzkoušet a o neplánovaném rozšíření naší nabídky
O rostlinách, které jsme na základce trápili nepéčí, o tom, že retro už zase přišlo do módy a o pokojovkách, které prostě potřebujem k životu
O imunitě, která nás dokáže potrápit, rostlinách, které nám dokážou ucpat nos i přírodní pomoci, která nám může od pylových alergií ulevit