O imunitě, která nás dokáže potrápit, rostlinách, které nám dokážou ucpat nos i přírodní pomoci, která nám může od pylových alergií ulevit
Zahradnická sezóna je v půli a musíme se přiznat, že už nás stála spoustu kapesníčků. Kytky milujem, příroda je naší láskou i prací, ale občas nám dá fakt zabrat. Věčně ucpaný nos, nateklá očka a sem tam i svědící vyrážka. Znáte to taky?
Teorie říká, že je alergie silná, nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Způsobí ji nesprávná aktivace protilátek. Projevy alergie jsou různorodé, od rýmy až po anafylaktický šok.
Doma nás dokážou potrápit roztoči, plísně a prach. Ve venkovním prostředí pak nejčastěji pyly. Jaké jsou obvyklé příznaky alergie na pyl? Nejčastěji senná rýma, zarudlé oči, které pálí a svědí, pálení v krku, svědění v uších, potíže s dýcháním a bolest hlavy.
Každý člověk je citlivý na jiné pyly. A i různé druhy rostlin mohou způsobovat různě silné alergické reakce. Pro snazší orientaci v průběhu pylové sezóny vypracovali botanici pylové kalendáře a Český hydrometeorologický ústav sestavuje i aktuální pylový semafor.
Pylová sezóna trvá obvykle deset měsíců. Pojďme si tedy projít kvetoucí rostliny měsíc po měsíci.
Sezónu v průběhu teplejších zim otevírá již v lednu kvetení lísky. Keře kvetou několik měsíců, obvykle až do dubna a jsou silnými alergeny.
Probouzejí se olše, které nalezneme nejčastěji podél vodních toků. Vykazují silné zkřížené reakce s pylem bříz. Kvetou obvykle, spolu s lískami, až do dubna.
Nakvétá mnoho stromů, z nich nejvýznamnější jsou břízy, duby, topoly a vrby, z jehličnanů tisy a jalovce. Nejsilnějším alergenem bývá bříza, která kvete až do května.
Měsíc duben je na alergie velmi bohatý. Nakvétají další stromy, například buky, habry, jasany, javory, jírovce, ořešáky a platany. Nejsilnějšími alergeny je vrba bílá a vrba jíva, které najeme v zahradách, parcích i podél vodních ploch a toků. Kromě dřevin nakvétají i byliny a trávy – hořčice, pampeliška, řepka.
Pro alergiky asi nejnáročnější měsíc. Kvetou dřeviny, především borovice, břízy, bezy, lípy a vrby. Velmi silným alergenem je dub, rostoucí v parcích, ale především listnatých či smíšených lesích. Silně kvetou trávy – bojínek, lipnice, žito, srha, psárka a z bylin kopřivy, jitrocel, jetel, šťovík, vojtěška a stále řepka, pampeliška a hořčice.
Začátek léta patří dokvátajícímu bezu, lípě a nově pajasanu. Kvetou i další trávy a byliny, nejvíce jílek, kostřava, pýr, heřmánek a merlíkovité druhy.
Dřeviny o prázdninách už jen dokvétají. Byliny a traviny jsou však v plné síle. Začíná kvést třeba kukuřice a chmel a v plné síle jsou kopřivy.
V kvetení pokračují naši staří známí – bojínek, jílek, kostřava, lipnice, srha, heřmánek, jetel, kopřivy, jitrocel a pelyněk.
Začátek školy je poněkud klidnější. Stromy už nekvetou, obilí je sklizené, louky posečené a seno na půdách a v senících. Květou ještě kopřivy, merlík, jitrocel, jetel, šťovík, laskavec či lebeda.
Sezóna už pomalu končí. Dokvétají ještě rákosy, pelyněk nebo ambrózie.
Po zbytek roku už se s pyly nesetkáme. Kvetou ještě třeba vilíny nebo čemeřice, ale s těmi se potkáme jen v zahrádkách či parcích a to spíše jen výjimečně. Zima se nese ve znamení plísní a roztočů.
Pylové alergie se léčí farmakologicky podáváním tablet, nosních sprejů nebo očních kapek. U silných alergiků přichází v úvahu i imunoterapie. Vyzkoušet však můžete i přírodní cestu – terapii včelím pylem.
O rostlinách, které jsme na základce trápili nepéčí, o tom, že retro už zase přišlo do módy a o pokojovkách, které prostě potřebujem k životu
O imunitě, která nás dokáže potrápit, rostlinách, které nám dokážou ucpat nos i přírodní pomoci, která nám může od pylových alergií ulevit
O reklamách, kterým není radno vždy věřit, o mulčování, které textilie nahradí, o půdě, kterou je třeba chránit a o trvalkách, které žádnou textilii nepotřebují
