Taky už jste se přistihli, jak při procházce městem nebo jízdě na kole, házíte očko po okolí, občas se zastavíte a hloubáte, jaká je škoda starého zanebaného sadu, jak rychle pohltily náletové dřeviny zahrádku v sousedství nebo že už se nedá projít cestičkou mezi domky, protože se celý svah sesunul a pohltil i chodník? Nám se to stává velmi často. Lámeme si hlavu, proč se už lidé o stromy, zahrady, louky nestarají. Jestli je za tím úmrtí v rodině, nejasný vlastník nebo jen nevědomost nebo lenivost...

Staré ovocné stromy bereme jako hozenou rukavici a v projektech se snažíme udělat maximum pro jejich zachování. Nejen, že ještě mohou přinášet chutné ovoce, ale jejich hodnota spočívá i ve vrhaném stínu a díky odparu vody i příjemnějšímu mikroklimatu, které jsou v horkých letních měsících opravdu vítané. I ty nejstarší, dožívající stromy na zahradách mají svůj význam. Poskytnou úkryt i potravu mnoha drobným živočichům a když je nakonec musíme pokácet, hromada dřeva se zalíbí ještěrkám, ježkům a dalším pomocníkům, kteří zahradu zbavují otravných škůdců.

Staré sady jsou kapitola sama pro sebe. V některých městech nebo vesnicích už vidíme snahy o jejich renesanci. V sadech se dosazují nové stromky, těm starým je dopřána péče arboristů a veřejnost je zde vítaná. Můžete si sem přijít  natrhat ovoce na koláč, jinde rovnou pronajmout svůj stromek a zajistit si celou úrodu a nebo sem zavítat k odpočinku, jako do parku nebo veřejné zahrady. A kdo ví. Třeba se pod jabloní zrodí nový Newton!

Pokud nemáte svou vlastní zahrádku a v okolí není ani žádný veřejnosti přístupný sad, nemusíte truchlit. Ovocný strom si můžete na sezonu pronajmout i u krajské správy a údržby silnic. Za pár desítek korun můžete sklidit třeba švestky, jablka, ořechy, ale i hrušky, třešně nebo višně. Pokud byste však chtěli takový strom i prořezat, je třeba se se správci komunikací domluvit. Jinak byste mohli být nařčeni z poškozování dřevin a to by bylo nemilé.

Náletové dřeviny a invazivní rostliny nám dělají čím dál větší hlavu. A sousedí-li s vaší opečovávanou zahradou takový pár let neudržovaný pozemek, odkud se k vám prodírá divoké ostružiní, výhon za výhonem plíží křídlatka, vítr přinese zlatobýl a oddenky bršlice prolezou plotem, je to takzvaně na mašli. Co v tu chvíli dělat?

Zákon o rostlinolékařské péči ukládá vlastníkům pozemků povinnost zajišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Seznam těchto organismů naleznete v seznamu Ministerstva zemědělství.

Vždy je dobré zkusit se domluvit po dobrém. Pokud neznáte majitele pozemku, osobní údaje najdete bezplatně v Katastru nemovitostí. Pokud jsou však vaše snahy o domluvu marné, můžete podat podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zkontroloval, jak vlastník pozemku plní povinnosti stanovené Zákonem o rostlinolékařské péči. V případě zjištění nedostatků pak úřad může uložit odstranění takových nedostatků nebo uložit pokutu. Pokud je obecní úřad nečinný, můžete ještě podat k příslušnému krajskému úřadu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.

Nejen nezkrotné plevelné rostliny v sousedství nám můžou udělat těžkou hlavu. I soused sběratel, který změní dvorek v kovošrot nebo hůř – v černou skládku, dokáže zkazit zahradní idylu. I na tuto situaci však pamatuje legislativa. Vlastník nebo uživatel pozemku, který neudržuje čistotu a pořádek a narušuje tím vzhled obce, se dle § 66d Zákona o obcích dopouští přestupku. Je však rozdíl v požadavcích na vzhled obce v průmyslové zóně a vilové čtvrti. A nebojte, krátkodobé uložení stavebního materiálu nebo suti obvykle důvodem k pokutě není.

Zahrady už jsme probraly. Jak je to ale s hospodařením na polích nebo lukách? Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu v § 3 říká, že hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. I tady také platí Zákon o rostlinolékařské péči, který jsme zmínily výše.

Péče o lesní pozemky má také svá pravidla hry, věnuje se jim Lesní zákon. Majitelé jsou povinni hospodařit v lese tak, aby byly zachovány funkce lesa, obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami a zvyšovat odolnost lesa. Vlastníci, kteří nemají odborné vzdělání, musí spolupracovat s odborným lesním hospodářem. Vlastníkům lesa o rozloze do padesáti hektarů jej určí státní správa lesů.

V předchozích řádcích jsme se pokusily shrnout základní dokumenty, které se nás jako vlastníků či uživatelů pozemků týkají. Pokud si nebudete vědět rady, doporučujeme se obrátit na pracovníky Odborů životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo České inspekce životního prostředí. My vám přejeme co nejméně starostí s pozemky vlastními i těmi okolními!