Na dnešní den, 22. března, připadá Světový den vody vyhlášený roku 1993 Organizací spojených národů. Více než miliarda lidí na světě nemá přístup k pitné vodě, proto se propagace zaměřuje především ochranu vod a jejich šetření. V letošním roce se akce zaměřila na téma Voda a změna klimatu. Přizpůsobením se účinkům změny klimatu na vodní zdroje můžeme ochránit zdraví a zachránit životy. Účinnějším využíváním vody omezíme skleníkové plyny.

Akce připravované na Světový den vody byly v Čechách bohužel do jedné zrušeny, ale to neznamená, že si nemůžeme naplánovat hezký výlet. Stačí obout pohorky a vydat se proti proudu až k potůčkům a studánkám, kde naše řeky pramení.

Změna klimatu a potřeba účelného využívání vody se chtě nechtě dotýká také každého zahradníka a zahrádkáře, ať už jde o zachytávání srážkové vody, opatření pro zmírnění dopadů přívalových dešťů a období srážkově podprůměrných či vhodný výběr rostlin na stanoviště bez nutnosti pravidelné závlahy.

Jedním z výrazných vegetačních prvků odolávajících nedostatku srážek, který si našel své pevné místo v městských prostorech, jsou štěrkové záhony. Jejich tradice není nikterak hluboká, první experimenty se štěrkovými zahradami se uskutečnily v 90. letech 20. století ve Velké Británii. Pokusné zahrady strhly vlnu zájmu odborné i laické veřejnosti. Výsadby působily velice atraktivně, byly téměř "bezúdržbové" a umožňovaly uplatnění bylinných výsadeb na místech, kde jak z důvodů ekonomických i ekologických nebyly klasické výsadby možné.

Ve štěrkových zahradách se štěrk užívá jako součást pěstebního profilu, nikoliv pouze jako dekorační materiál. V záhonech se uplatňují rostliny kamenných lokalit v prostředí vhodném pro jejich růst a dochází zde k rozvoji přirozených ekologických procesů v takto uměle vytvořeném společenstvu. Díky ekologickým vazbám mezi rostlinami a prostředím se výrazně snižuje potřeba údržby, včetně hnojení a zálivky. Výsadby jsou proto méně nákladné na údržbu oproti klasickým výsadbám bylin.

V MAIRE jsme si cestu ke štěrkovým záhonům našly už při studiu. První setkání bylo při praxích v areálu a údržbě pokusných ploch. Nedocenitelná byla možnost několik let sledovat vývoj těchto záhonů, postup zapojení vegetace i postupné vytrácení krátkověkých trvalek a rozrůstání těch vitálnějších. V ateliérech jsme si mohly vyzkoušet navrhování technologií i sortimentů. A pak už byl jen krůček k přenesení nabytých zkušeností do praxe.

Štěrkové záhony navrhujeme v zahradách, kde se spojí několik požadavků majitelů - omezená nebo žádná zálivka, minimální údržba a celoroční atraktivita. Při volbě vhodných sortimentů saháme k osvědčeným druhům rostlin, ale vždy rády vyzkoušíme i některé méně známé či používané druhy či odrůdy trvalek, travin nebo cibulovin.

Založení štěrkového záhonu probíhá v několika krocích. Nejprve je třeba odstranit stávající vegetaci, v případě nutnosti skrýt svrchní vrstvu půdy, promísit půdu se štěrkem ve vhodně zvoleném poměru, urovnat plochu. Poté jsou do vyhloubených jamek vysázeny trvalky. Záhon je zamulčován vrstvou štěrku. Pokud je záhon zakládán v jarním období, jsou cibuloviny vysázeny až na podzim.

V letošním roce nás čeká údržba a dosadby záhonů zakládaných v loňském roce. Těšíme se ale také na několik nových projektů, kde se štěrkovými záhony také pracujeme. O tom ale zase příště.