O kočování ateliéru, o tom, že něco končí a něco jiného začíná, o báječných klientech a krásných zakázkách
Počátek nového roku má příchuť velkých výzev, nových projektů a taky odhodlání. Pomaloučku, polehoučku, metr za metrem zlepšovat svět kolem sebe a dělat jej krásnější. Bez minulosti by nebyla budoucnost. A naše velká přání by nevyrostla, kdybychom se s každým rokem něco nového nenaučili nebo nevyzkoušeli. Jaký byl pro nás ten rok 2020? Tak hezky popořadě...
Kdo má pocit, že je advent na pohodu, cukroví napečené měsíc dopředu a stromek si pěstuje v květináči na balkoně, měl by si vyzkoušet prosincové stěhování. Když už člověk všechno zabalí, uklidí, půjčí si nafukovací auto, rozmontuje i nábytek, který nemá šroubky, kytky zabalí do pěti vrstev papíru, aby chudinky nepomrzly, může rázně vyrazit směr nové bydlo. Potom, co se tisíckrát procuká štrůdlem aut přes město tam a zase zpátky, vytahá krabice do patra hledícího do korun stromů, vše hezky naklidí, nastěhuje, opere... A mezi tím zvládne odučit kurzy, udělat hezké, voňavé Vánoce u klientů a taky trošku oslavit svátky s rodinou. Pak se najednou v novém bytě probudí do mrazivého rána a je tu rok 2020. Tímto budiž založena pražská pobočka MAIRE.
Kromě staronového působiště v Praze jsme nový rok rozjeli i v Olomouci. Připravovali jsme výzdobu XXI. ročníku Městského bálu, tentokrát s podtitulem Česko-slovenský. Co si budem povídat, byl to úlet. Ladění bylo black and white, výzdobu inspirovala krajina Slovenska s vysokými štíty hor, jezery a lesy. Vůni a barvy vnesly tisíce růží. A tančilo se až do rána.
Abychom pořád nezdobili jen hlavní pavilon, ale potěšili taky zaměstnance i návštěvy v administrativní budově, připravili jsme dekorace pro recepci i zasedací místnost, jedním očkem jsme taky hodili po pokladnách. Připravili jsme celoroční výzdobu v tlumených šalvějových barvách s akcentem fuchsiové.
Na konci února se uzavřela jedna kapitola - společný showroom značek MAIRE Botanical a Jančo Design. Díky tomuhle spojení jsme si vzájemně rozšířili obzory, zažili spoustu legrace u společných focení i akcí a určitě nekončíme. Vždyť Olomouc je taková malá dědina, kde se stejně všichni znají!
Jak se říká: „Kde se zavřou jedny dveře, druhé se otevřou.“ V našem podání to znamenalo rozjezd projektu DÍLNA. Na začátku trochu rozčilování, hodně vyjednávání a pak několikadenní vyklízení spousty užitečných věcí, které už naštěstí zavazí jinde :-) A co dál? O tom po tom.
Není hezčího začátku jara, než při společném tvoření. Protentokrát jsme připravili workshop jarní kytice. Kromě tulipánů došlo i na spoustu větviček, proutků a další rašící nádhery. Ještě že jsme vše stihli v březnu, duben už kurzům nepřál.
Nevěšeli jsme hlavu, využili volného času a pustili jsme se do přípravy zahradních "kuchařek" pro klienty, kteří se chtějí taky zamazat od hlíny. Protože když už je homeofficu přespříliš, není lepší odreagování, než prořezání pár keřů, vysázení trvalkového rabátka a provzdušnění trávníku.
Pro příjemnější práci jsme také vytvořili projekt vlastní interiérové oázy. Jednou pro obývací pokoj rodinného domu, kde jsme pracovali s popínavými rostlinami, liánami a epifytními rostlinami vznášejícími se v aeráriích z českého skla. Podruhé pak pro architektonický ateliér, kde jsme dotvářeli vstupní, pracovní a zasedací prostory. Limitující pro nás byla orientace ke světovým stranám a světlost (nebo spíše tmavost) interiéru a vzduch ochlazovaný klimatizací, která vzduch vysušuje. Podařilo se nám ale vybrat odolné druhy, které jsou atraktivní především strukturou a texturou listů a stonků, v menší míře se projevují akcenty květů.
Práce floristů není pouze o výzdobě svateb a vázání dárkových kytic. V MAIRE připravujeme i smuteční výzdobu. Když byly květiny zesnulé celoživotní láskou a chloubou, nezbývá, než se rozloučit se vší parádou - záplavou nádherných květin všech barev.
Ačkoliv se svatbami to bylo vloni chvíli tak a pak zase jinak, v hlavní sezóně jsme se stejně nenudili. Spáchali jsme focení pro EPAP, kdy se květiny staly dobrým společníkem při každé situaci a momentce ze společenského života. Focení probíhalo v hotelu President a na fotky můžete mrknout na epaprague.com.
Po několika letech jsme si taky pořádně zavařili. Od jahod s rebarborou, přes třešně, višně, meruňky a ostružiny a závěr patřil sladkokyselé zelenině a plným hrncům kysaného zelí. Bacili nás nedostanou!
Přelom července a srpna patří už tradičně Desateru řemesel. Dovolené v Poniklé, kde se o zábavu i poučení starají lektorky z VSUŘ. Tvoří se od rána do večera, dny se prokládají procházkami a výlety a místo večírku na rozloučenou se koná módní přehlídka. Nechcete s námi letos vyrazit taky?
S prázdninami jsme se loučili na Floře. Podíleli jsme se jak na hlavní expozici Zahrada za zdí, tak také na expozici města Olomouce věnované Českému dědictví UNESCO. Třešničkou na dortu byla historická oranžerie na Rudolfově aleji a výstava Pod křídly múz. V záplavě květin se představily sochy autorů olomouckého regionu. Materiály jako dřevo, sklo, kov i kámen doplnily luční květy, šlechtěné lilie, hortenzie a jiřiny, exotické bromélie a tilandsie.
A svatby? Svatby taky byly. Větší i menší, v Čechách i na Moravě, pastelové i pestře barevné, s eukalyptem i travinami, na zámku, radnici, ve stodole i zájezdním hostinci.
Letošnímu podzimu kralovalo aprílové počasí. Provázelo nás opravdu na všech realizovaných zahradách. Dokonce jsme si museli rozšířit šatník o modely zdivočelého rybáře na lovu, protože bez pořádných neoprenových holin a pláštěnky až pod kolena bychom byli ucouraní vodníci už po vyložení všech rostlin z auta. Pračka jela každý večer na plné obrátky, aby nás ráno na zahradě majitelé poznali a my si místo vůně žabince a uzrálého kapra oblékali rozkvetlou louku. Ale jednu výhodu to zase mělo. Všechno bylo pořádně zalité. Polovina MAIRE přiznává bez mučení, že ani tentokrát se nepoučila a v zahradách navrhovala výsadu tisíců cibulek jarních i letních cibulovin. Ale uznejte, že když na jaře vykouknou hlavičky žlutých narcisek, člověka to přinutí se usmát.
Když už jsme měli zahrady osázené a jiné zase zazimované, mohli jsme se konečně taky v teple zahřát a pokračovat s prací na dílně. Přes léto se tam vystřídali malíři, elektrikáři a konec října patřil podlahářům. V listopadu nás čekalo to nejhezčí - vymyslet, narýsovat a nechat vyrobit systém regálů na všechny naše poklady, pořádné pracovní stoly s výškou pro dva čahouny a menší pultík na krásné drobnosti a balení objednávek. Nakonec si necháváme opravu a přečalounění dvou opuštěných křesílek a šití závěsů. To ale zase příště.
Po večerech jsme se připravovali na focení podzimu a zimy a natáčení tutorialů pro výrobu adventního věnce a štědrovečerního svícnu. Peklo se cukroví, motaly se věnce, balilo se všechno harampádí a pak následovalo stěhování všeho cirkusu na základnu v Praze. K focení jsme měli opět ideální počasí - pod mrakem, mrholilo a i přes den venku tma jako v ranci. No co, alespoň mají fotky "atmosféru".
Mrzelo nás, že nakonec sešlo z vánočních výstav, workshopy taky nedopadly, ale když nás vyhodí dveřma, protáhnem se oknem. Místo přípravy kolekcí jsme tentokrát šili vánoční výzdobu přímo na míru. Chystali jsme balíčky pro domácí výrobu a k nim i videa, jak na to. Zase jsme sjezdili kus světa a rozvezli radost i krásu. A potvrdili si, že máme nejvíc nejlepší klienty.
Jaký pro nás celý rok 2020 byl? Hlavně velká výzva. Práce přinesla spoustu změn, zase jsme se naučili o trochu víc improvizovat a neztrácet hlavu. Podařilo se nám vybudovat o kousek větší a příjemnější zázemí pro práci. Rozšířili jsme řady pomocných rukou. A potvrdili si, že v týmu nám to dobře funguje. Od nového roku tedy už s čistou hlavou, na jedné lodi. Vaše MAIRE.
O nečekané úrodě, o kouzlu sobotních rán, o receptech, které musíte vyzkoušet a o neplánovaném rozšíření naší nabídky
O rostlinách, které jsme na základce trápili nepéčí, o tom, že retro už zase přišlo do módy a o pokojovkách, které prostě potřebujem k životu
O imunitě, která nás dokáže potrápit, rostlinách, které nám dokážou ucpat nos i přírodní pomoci, která nám může od pylových alergií ulevit
